Děkuji a není zač jsou přežitek, nebo vděčné slova
Děkuji a není zač, je to přežitek nebo vděčné slova?
Ve světě existují dvě slova, které používáme celkem dennodenně. Je to slovo „děkuji“, kdy chceme vyjádřit svoje žehnání druhé osobě za její čin. Druhé je „není zač“, které je automatická odpověď k prvnímu, aby člověk nabyl dojmu, že je ceněn. Kdo nepoužívá tyto dva slova denně, tak jakoby byl citlivý jako suchý pařez. Správný člověk si umí vážit těch slov vždy, když to slyší z úst lidi, kteří to ocení. Povím vám všem, že já si vážím těch, co mi dají zpětnou vazbu. Proto teď vyjádřím svůj příběh.
Tento týden jsem šel do práce s tím, že budu kontrolovat světla linky 6.1 v Automotive Ligthing s.r.o.. Byla to směna, kde jsem znal tři lidi. V úterý byla změna, šéf zaměstnal novou kolegyni, která na pohled vypadala jako ve vidění krále Jiříka. Já jsem zažil pocit déjá vu, protože ta holka šla na moji linku, kde jsem začínal. Když jsem viděl, co mají za balící KTP, tak jsem myslel, že je to jak naschvál. Můj vedoucí mě poslal kontrolovat na vedlejší linku, ale měl jsem přehled o tom, co se děje na moji domovské lince. Kontrola zase není těžká věc, ale je zodpovědná.
Ale po pořádku. Začínal jsem na lince 6.1, u balení. Ukládal jsem světla do kartonových krabic, poté jsem je balil do folií a nakonec uzavřel víkem. Tuto práci jsem vykonával prakticky sám. Zprvu byla pro mne páskovací pistole nepřítelem. Byl jsem z toho všeho vyjukaný, úplně stejně jako má nová kolegyně. Zástupkyně mistra se na mně dívala pohledem, „ten tu bude s námi, no to snad ne!“. U ní by nemohla nastat žádná zpětná vazba. Tušilo mé svědomí, že se to podepíše na moji náladě. Večer člověk odjížděl zmatený, bál se, že druhý den mu oznámí šéf, že tam skončil. Mistr linky se na mě díval pohledem, „Nový člověk, hm, tak co s tebou“, ale uznal, že jsem první den v práci, jako ostatní kolegové. Nechali mě v tom koupat pěkně dlouho. Obával jsem se, co komu zase provedu příště. To samé jsem zažil na předvýrobě, kde jsem se učil postupně, ale neměl jsem v sobě grify jako všichni ostatní, kteří tam byli přede mnou. Já se přiznávám k tomu, že nejsem člověk manuálně zručný, ale potřebují prostor k naučení.
Následující týden jsem šel na jinou směnu, kde byla od pohledu přísná mistrová směny, ale za to spravedlivá, která přijde k člověku a vše mu s mateřským přístupem vysvětlí. Pracuje se člověku líp, když nemá takový strach. Ano, občas mne pokárala, ale věděl jsem, za co to bylo. Omluvil jsem se, a ona mě pochválila, že jsem čestný, že umím přiznat chybu. Po měsíci za mnou došla, a řekla mi, proč se tak podceňuji. Vysvětlil jsem ji, že mám nižší sebevědomí, a raději se shodím, abych mohl překvapit. Neměl bych o sobě mluvit, jako o slabochovi, ale vše se uskutečnilo náhle a nečekaně. Teď vím, že si se vším na ALCZ, kde už umím pracovat, dokážu fungovat, tedy jsem proškolený, abych to uvedl na pravou míru.
Když moje poslání na lince 6.1 na konci listopadu u paní mistrové skončilo. Na vyjádření díků jsem chtěl ji obdarovat. Odmítla s tím, že já to budu potřebovat více, ale poděkovala mi za práci, kterou jsem na její směně odvedl. Získal jsem na této směně mnoho přátel a vždy jsem se rád vrátil na tu linku po své práci s tím, že jsem na ty lidi vzpomínal v dobrém. Takže zde jsou to vděčná slova, které dokázali lidi ocenit.
Vracím se k tomuto týdnu, kdy jsem zaškoloval svou novou kolegyni, jak to má kontrolovat. Přišel za mnou sám vedoucí a řekl mi, že ji mám pomáhat, no já bych ji v tom nemohl nechat, protože jsem sám člověk empatický. Oznámil jsem svému mistrovi, že budu na chvíli na jiné lince, abych pomohl nové kolegyni. Vyprávěl jsem ji příběh o svém začátku v této firmě, že to nebylo jednoduché Mistr neměl nic proti jen, že nemám zapomínat, od čeho jsem. Naštěstí tam dlouho trvalo, než jsme se rozjeli. Mistrová směny, která měla přesčas, za mnou občas došla s prosbou, zda bych nemohl pomoct víc kolegyni. Tak jsem se činil, věděl jsem, že to bude v pořádku, když chvíli ukážu nováčkovi, jak to chodí. Zapisoval jsem ji, všechny důležité údaje o kontrole, protože jsem si nějak začínal pamatovat všechny ty čísla, které jsou uvedené na kódu. No zkrátka všechen ten postup. Ona mně pokládala otázky, typu co všechno se musí udělat. Pro mě to problém nebyl, věděl jsem si rady. Mistrová byla ráda, že jsem zase nabídl lince 6.1 svou pomocnou ruku. Kolegyně byla pak uvolněná, šla z práce s čistou hlavou, protože věděla, že může s čímkoliv za mnou zajít. A já šel s pocitem uspokojení a hlavně s hřejivým dojmem v srdci, že moje pozitivní nálada nezmizela. Konečně se zase vrátila, přestože musím jezdit stále do ALCZ, půl dne jsem pryč a nic si pořádně neužiji.
Přežitek těchto slov je spíš u lidi, kteří jsou spíše otrávení svým zklamáním, kteří se hledají. Může to být u dobrých lidi, na nich se zase pozná, že se na tebe usmějí, když tě uvidí. Tak jako jedná kolegyně, která byla jako první z druhé směny, která mi přišla už pohledu strašně milá, sympatická, naučila mně hodně s pohledem na člověka, jako na křehkou skořápku, která má tvrdé jádro, když si uděláš obraz sám. Poznáš na radostech lidi, kdy jim můžeš dát své díky a své není zač, aby ocenili, než to brali jako přežitek. Na toto téma se mi líbila skladba od skupiny Hidden Citizens: I think, we're alone.
Podívej se na cestu,
my můžeme vidět skrytě, co jsme dokázali,
protože co zraní, když řekne,
jestliže když každý věděl.
A kdo my jsme
Proto si říkám, že na světě jde všechno od ruky, když máš nabídku ruky od svého kolegy, kterému není lhostejné, když je člověk nový, aby ho utopili v hluboké vodě. Musí člověk vědět, že každý člověk je jiný a začínat pěkně u sebe. Proto chci, aby lidi věděli, že soucit se najde i v práci.
„Ti co ti podají ruce, mají v ruce díky, ty co jim nabízíš tu ruku, dáš, není zač.“
Poznámka autora
I tento příběh je založen na mých svědectvích, které jsem si sám prožil v práci. Nechci zde zmiňovat, co přesně dělám, ale chci Vám ukázat, že lidi by si měli pomáhat vždycky, ať je znalý v práci nebo je to úplný nováček, který vyšel z neúspěchu.
Odkaz na epickou hudbu, která mě k tomu přivedla:
https://www.youtube.com/watch?v=5OIEE09BePs
Komentáře
Přehled komentářů
Torsion bras de quelqu'un est comment dur votre sang pousse contre les parois de vos arteres lorsque votre coeur essence pompe le sang. Arteres sont les tubes qui transportent perseverent b gerer offre sang loin de votre coeur. Chaque age votre moelle bat, il pompe le sang par de vos arteres a la reste de votre corps.
https://www.cialispascherfr24.com/cialis-pour-femme-acheter/
Blood problems - If you want be sure more
(Adrilutourhoop, 27. 9. 2018 4:10)
Poids est comment dur votre sang pousse contre les parois de vos arteres lorsque votre coeur determination pompe le sang. Arteres sont les tubes qui transportent perseverent b gerer offre sang loin de votre coeur. Chaque set votre coeur bat, il pompe le sang a tous egards vos arteres a la flanerie de votre corps.
https://www.cialispascherfr24.com/achat-cialis-pour-homme-femme/
Reading the new blood exigencies guidelines
(Adrilutourhoop, 11. 10. 2018 13:03)